Proč mě bolí záda?


3. 11. 2019

Každý z nás už to někdy zažil. Bolest zad. Určitě Vás také napadlo, co přesně to na těch zádech bolí? To by bylo, aby současná vyspělá medicína neznala odpověď na tuto banální otázku. Tak nějak všichni očekáváme od návštěvy lékaře, že bude schopen příčinu pomocí sofistikovaných diagnostických metod odhalit, vysvětlit a rychle odstranit. O tom, zda jsou tato očekávání realistická, bude právě tento blog.

Není překvapením, že příčin bolestí zad je celá řada. Současná obecně uznávaná klasifikace rozlišuje mezi dvěma hlavními skupinami. Ta s přehledem větší skupina zahrnuje zhruba 90% pacientů, jejichž diagnóza zní “nespecifická bolest zad”. Jen zbývajících 10% jsou bolesti zad ze specifických příčin (tumor, zlomenina, infekce, vývojové anomálie apod.).
I když to nezní zrovna lichotivě pro současnou medicínu, je tomu opravdu tak. U 90% pacientů s bolestí zad se musíme spokojit s tvrzením, že příčina je “nespecifická”, tedy neznámá.
Nejlepším způsobem, jak určit do které skupiny patří Vaše obtíže, je držet se doporučených postupů, které vydávají odborné společnosti po důkladné analýze v souladu s principy EBM. Celá diagnostická kaskáda začíná odebráním anamnézy (rozhovor lékaře/fyziote­rapeuta a pacienta) a klinickým vyšetřením. Až v případě, že se vyskytnou příznaky, které svědčí pro nějakou specifickou příčinu bolesti (tzv. červené praporky), jsou indikována další vyšetření (RTG, CT, magnetická rezonance, odběr krve apod.). Výsledky těchto doplňkových vyšetření jsou pak schopné prvotní podezření definitivně potvrdit nebo vyvrátit.

Současná doporučení nabádají lékaře, aby indikovali zobrazovací metody jen v odůvodněných případech.

Většina pacientů s akutní atakou bolesti zad rentgen, natož magnetickou rezonanci nepotřebuje.

Z výše uvedeného vyplývá, že doplňkové diagnostické metody (představte si třeba RTG, CT) slouží primárně k vyvrácení či potvrzení podezření na specifickou příčinu. Zásadní informací pro lékaře tedy je, zda jsou na obrázcích vidět známky fraktur, infekce, nádoru apod. V těchto případech by se musela léčba ubírat jiným směrem. My již ale víme, že u 90% pacientů tomu tak naštěstí nebude. Zároveň však nelze očekávat, že radiolog nepopíše i jiné změny. Typicky se pacienti dočtou o artróze facetových kloubů, snížení meziobratlových prostorů, degeneraci či prolapsu meziobratlové ploténky, osteochondróze atd. Tyto tzv. degenerativní změny jsou ale přirozeným důsledkem stárnutí organizmu. A lze dohledat mnoho důkazů o tom, že takové nálezy jsou přítomny i u lidí, kteří žádnou bolest nemají a nelze je považovat za jednoznačný zdroj bolesti. Graf níže ukazuje v procentech některé patologické stavy na bederní páteři u lidí bez bolesti zad.
Bohužel většina pacientů očekává jednoznačnou identifikaci příčiny bolesti. Proto někteří lékaři/terapeuti sklouznout k různým teoriím či označování strukturálních patologií za zdroj obtíží. Pro taková tvrzení však nemáme z pohledu EBM dostatek důkazů.

Je pro nás odborníky někdy těžké říci nevím, když se ptáte po příčině bolestí. Ale u 90% pacientů je to z pohledu EBM správná odpověď.

Neočekávejte tedy vždy, když půjdete k lékaři s bolestmi zad, podrobná zobrazovací vyšetření. Nemyslete si o Vašem lékaři (fyzioterapeutovi), že je neschopný, když nepojmenuje přesně příčinu bolestí. Ani se nelekejte cizích slov v lékařských zprávách. Nemusí znamenat, že Vaše páteř je těžce poškozena. Bolesti zad jsou ve více jak 90% nezávažný stav, který lze ve valné většině řešit konzervativně, tedy bez operace.

Žijte aktivně a myslete kriticky!

Autor: Lenka Jelínková

Lenka Jelínková