Fyzioterapie 21. století aneb k čemu je ta EBM vlastně dobrá?


10. října

Pokud jste si prohlédli web praxe Fyzio LPV, možná jste si všimli, že struktura a jednotlivé záložky se příliš neliší od ostatních webů podobných zařízení … až na jednu, záložku EBM. Evidence based medicine. Co máš pořád na těch studiích? Slýchávám občas od svých kolegů. Praxe je přece důležitější než vědecké bádání. Mají pocit, že nepotřebují ztrácet čas čtením nějakých studií. Oni přece mají zpětnou vazbu od svých pacientů a pacienti přece vědí, co jim nejvíce pomohlo. O tom, že to je mylná představa, mluví sdílené video v úvodu kapitoly EBM na těchto stránkách. Přesto se pokusím myšlenku ještě rozvést na hypotetickém příkladu o úspěchu masti z medvědího trusu na bolesti zad.

Na trhu se objeví tato mast slibující odstranění bolesti zad i kloubů. Udělá se efektní a přesvědčivá reklama. Zoufalí lidé si ji začnou kupovat a mazat se jí. Řada z nich pocítí po určité době zlepšení, a tak začnou mast doporučovat ve svém okolí. Záda přece bolí každého. Nekriticky uvažující terapeuti doporučí svým pacientům mast klidně vyzkoušet. Má minimální vedlejší účinky, tak proč to nevyzkoušet? Od některých pacientů dostanou pozitivní zpětnou vazbu, takže ji doporučí i dalším pacientům. Z masti z medvědího trusu se stane hit. O několik let později se udělá studie, kterou nazýváme randomizovaná placebem kontrolovaná studie. To znamená, že dostatečně velký vzorek pacientů s bolestí zad se náhodně rozdělí do 3 skupin. První skupina se bude mazat skutečnou mastí, druhá skupina se bude mazat falešnou mastí např. obyčejnou vazelínou, třetí skupina nebude mít žádnou léčbu. V určitém časovém odstupu se sesbírají výsledky, v tomto případě nejčastěji skóre bolesti a parametry hodnotící fungování pacienta v různých činnostech, a statisticky se zpracují. A jak to může dopadnout? Mezi prvními dvěma skupinami se neprokáže žádný statistický rozdíl, oproti třetí skupině budou však vykazovat první dvě skupiny mírně lepší výsledky. Tedy že vazelína je podobně účinná jako zázračná medvědí mast a obě masti jsou o trochu lepší než nic. Ptáte se, jak je tohle možné, když tolik lidí kolem vás má osobní zkušenost, že jim mast pomohla?

Těch důvodů je více a některé jsou zmíněny v úvodním videu o kritickém myšlení, ale u obtíží typu bolestí zad je zásadní si uvědomit, že existuje něco, co můžeme nazvat spontánní úzdravou. U některých onemocnění u většiny pacientů dojde po určité době i bez léčby k ústupu příznaků. Do určité míry toto funguje i u bolestí zad. Většinou na to ale nestačí jen několik dní, takže zoufalí pacienti logicky hledají různé způsoby úlevy. A to je pole pro tyto pseudoléčivé prostředky a terapie. Když se po určité době úleva dostaví. Pacient logicky připíše efekt aplikované terapii. Neuvědomuje si však, že je docela dobře možné, že by se uzdravil i bez léčby, že efekt léčby pouze kopíruje křivku spontánní úzdravy. A abychom ověřili, zda tomu tak je, či nikoliv, potřebujeme právě tyto studie. Jestli Vás napadá, proč měly první dvě skupiny o trochu lepší výsledky něž třetí skupina, vysvětlením je placebo efekt. Bolest je totiž psychický stav, smyslový a citový prožitek. Vírou v účinek léčby se mění naše vnímání bolesti. Dobré studie tak pracují často se skupinou s placebo terapií, aby byly schopny odlišit placebo efekt od skutečného účinku. I u bolestí zad existují postupy, které pouze nekopírují křivku spontánní úzdravy a mají přidanou hodnotu vyšší než placebo efekt. Není jiný způsob, jak toto zjistit, než se zajímat o výsledky kvalitních studií k dané problematice. To je fyzioterapie 21. století.

Smyslem tohoto blogu je upozorňovat na “medvědí masti” a odbourávat mýty v oblasti prevence a léčby pohybového aparátu. Těšte se na další díly a sledujte nás na fb!

Autor: Lenka Jelínková

149
Pavel Jelínek